Probiotika jako základ zdraví

Začít již v raném věku

Složení bakteriální flóry v raném věku je ovlivněno mnoha faktory, jako je způsob porodu, životní prostředí, strava a užívání antibiotik. Pozitivní účinky mateřského mléka jsou spojeny s bakteriemi mléčného kvašení, laktobacily a bifidobakteriemi, které jsou v něm přítomny. Vědecké studie potvrdily, že rozvoji alergie mohou předcházet změny ve střevní mikrobiální flóře.

Zdá se také, že antibiotika užívaná v prvním roce života, která mění zastoupení jednotlivých mikrobů ve střevě, mohou mít v pozdějších letech života spojitost s rozvojem astmatu, alergické rýmy a atopického ekzému.

Má-li probiotická léčba splňovat preventivní úlohu, musí být aplikována co nejdříve.

Obnova střevní mikrofóry

Probiotické bakterie působí na zdravotní stav hostitele buď svou vlastní přítomností – to znamená tím, že vytěsňují patogenní či potenciálně patogenní bakterie, nebo upravují prostředí ve střevě a následně je pak zvýhodněn růst střevní mikroflóry, která je v trávicím traktu již přítomná a působí pozitivně na zdravotní stav hostitele.

Díky působení látek (xenobiotik), které jsou tělu cizí, dochází k poruše rovnováhy střevní mikroflóry. Jedná se například o léky, konzervanty, barviva, pesticidy v potravě apod. K porušení této rovnováhy může docházet i při nesprávném životním stylu nebo nesprávných výživových návycích. Probiotika fyziologickou rovnováhu střevní mikroflóry obnovují.

Probiotika rovněž dokážou obnovit přirozenou střevní mikroflóru, která byla narušena při léčbě chemoterapeutiky či širokospektrými antibiotiky. Nejúčinnější jsou v prevenci vzniku postantibiotických kolitid; přidání probiotických bakterií k léčbě antibiotiky zabrání střevní dysmikrobii (přemnožení Clostridium difficile) dříve, než dojde ke vzniku život ohrožující pseudomembranózní kolitidy.

Proti hnilobným bakteriím

Probiotika rovněž redukují množství hnilobných bakterií v lidském střevě. Hnilobné bakterie v trávicím traktu využívají zbytky především živočišných bílkovin, zvláště u lidí konzumujících stravu s malým množstvím vlákniny a velkým množstvím živočišných bílkovin.

Hnilobné bakterie tvoří látky, které jsou potenciálně kancerogenní (např. různé biogenní aminy, fenoly), resp. jsou schopné konvertovat prokancerogeny v trávicím traktu na kancerogeny (nitrosaminy, sekundární žlučové kyseliny). Při převaze sacharolytických bakterií dochází touto cestou ke snížení množství kancerogenů. Toho můžeme dosáhnout úpravou stravy – především zvýšením množství vlákniny ve stravě, snížením množství živočišných bílkovin, především tučných, popř. konzumací preparátů obsahující probiotické bakterie.

Další příznivé účinky

Laktobacily jsou pomocí β‑galaktosidázy schopné štěpit mléčný cukr (laktózu), a tím mohou příznivě ovlivnit klinický stav pacientů s laktózovou intolerancí. Pozitivní účinek probiotik se může projevovat i tím, že přeměňují cholesterol v tenkém střevě na neúčinný coprostanol. Střevní bakterie (včetně probiotických) jsou schopny ovlivnit přirozenou imunitu hostitele stimulací imunitního systému (GALT – gut associated lymphatic tissue) v tenkém střevě.

Bakterie střevní mikroflóry produkují vitaminy řady B (B1, B2, B6 a B12, niacin, kyselinu listovou a pantotenovou) a vitamin K, proto je zvláště u pacientů, kteří užívají perorální antikoagulační léčbu, nutný stabilní přívod vlákniny a opatrnost při antibiotické léčbě. Známý je příznivý vliv sacharolytických bakterií na vstřebávání minerálů, především vstřebávání vápníku.